Koordinátor péče: komunikace drhne
Proč hledání koordinátora péče nemá úspěch, ale ani neúspěch (I)
Před měsícem jsme se na těchto stránkách věnovali tématu „Koordinátor péče“. Jde o městského úředníka, který by mohl ze své funkce pomoci lidem, kteří o někoho pečují. Podle mnohých pečujících a také podle některých sociologů, je funkce „Koordinátora péče“ nutná a v zahraničí dobře funguje.
Co my jen víme
Ilustrační foto: Vyškolte mne!
Večernice ale zjistila, že ani sami pečující nejsou ve svém názoru jednotní. Především nevědí, co úloha koordinátora péče bude pro ně znamenat a co by jim přinesla. K čemu by vůbec byla. Ve svých komentářích na FB se dávají slyšet, že tuto funkci vlastně nechtějí, protože by se jen zvýšila byrokracie.
Jiní by zase chtěli „pořádně proškolit již existující úředníky“, což ale ve své podstatě neznamená nic jiného, než tuto funkci zřídit.
Největším problémem je tedy špatná komunikace mezi samotnými pečujícími. Ta by se měla probudit, měla by se zvýšit informovanost, teprve potom se může zlepšit jednání mezi nimi a politiky.
Proč ano
Unie pečujících slovy Leoše Fučíka říká: Koordinátor péče může mít smysl jen tehdy, bude-li součástí struktury státní správy na obecních a vyšších orgánech. Jeho úkolem zdaleka není jen poskytování mezioborových a komplexních informací, ale hlavně překonávat časté situace, kdy problém je jak charakteru zdravotnického (tzn. peníze z rozpočtové kapitoly zdravotnictví) tak i sociálního (rozpočtová. kapitola sociálních věci). Často se tato hranice v případě postižených velmi těžko hledá a úřad má samozřejmě tendenci říkat „tohle není moje kompetence, to patří těm vedle“. A právě tyto situace by mohl řešit koordinátor formou jakési subordinační mediace. Tzn. hledal by řešení dohodou – ovšem s možností výslednou dohodu nařídit nebo prosadit.
Co si o funkci Koordinátor péče oslovení poslanci, přineseme v dalším článku.
Pavla Hobstová