Povím vám úplně banální příběh, jakých se v Česku seběhnou každý den stovky. Krásná herečka bude totiž na těchto stránkách vystupovat jen zřídka.
Emma není herečka, je krásná blondýna. V půlce prázdnin oslavila padesátku. Nic zvláštního, takových jsou v Česku denně stovky. Právě včera dostala po třiceti letech práce ve velkém podniku padáka. Padáků pro padesátileté blondýny jsou v Česku také stovky.
„Byla jsem na to dva měsíce připravená, dostala písemnou zprávu, že budu propuštěna pro nadbytečnost,“ říká tato zkušená manažerka jedné z největších brněnských firem. Vlastně bývalá manažerka. „Hodný šéf mi dal na cestu ještě poukázku na zboží za 5 000. Protože už moc nevidím do blízka, bylo to tak akorát na dvoje brýle na památku. Rozdýchávala jsem to u rybníka celé prázdniny, ale nebrečela jsem, “ usmívá se.
Emma má dvě možnosti:
1. Upíše se na pracáku a bude navštěvovat firmy a žádat o zaměstnání až do samého zblbnutí. Protože během takové činnosti jde člověk se sebevědomím dolů a pak nastane fáze psychosomatiky. Ale to už jsou jiné příběhy.
2. Udělá něco jiného, něco, co by si dosud neuměla ani představit.
Emmin příběh se zatím kloní k variantě 2. Nelpí na tom, že by musela každý den od osmi do čtyř chodit v Brně do firmy pomáhat šéfovi. Vžitý stereotyp sice není snadné opustit, ale krásná Ema vychází z toho co má.
Co Emma má:
Je krásná tak, jak jen může dáma v padesáti být. A chytrá byla Emmička od malička. Díky tomu Emma má malý letní byt v pohraničí. „Teď si vypiluju němčinu, protože na blízkém golfovém hřišti potřebují uklízečku. Čeká na mne už pracovní uniforma: ne zástěra a šátek, ale sukně a sáčko. Úsměv je povinný a bude můj vlastní. Mzda 42 tisíc v korunách.“
Pavla Hobstová
Napsat komentář