Věstonická Venuše: březen vědomě tady a teď

Věstonická Venuše v originále, ale nikdo to neví

Věstonické Venuše, slavná  soška z velkomoravských vykopávek je stále v pavilonu Anthropos  v originální verzi. Ale ví o tom málokdo, i  když  je v pavilonu za bezpečnostním sklem už víc jak půl roku.  Jen my, Večernice, jsme  ji navštívily poučené, že má nevídanou cenu. 

Řekla nám to Hanička Příkaská, kustodka z Anthroposu a kámoška z jógy. Věstonická Venuše, nejstarší fešanda na světě,  se schovává momentálně  v Pisárkách u řeky Svratky v „originálním znění“, ale nikdo nic netuší. Dokonce ani ti, co se dívají na Venuši přes sklo, nevěří, že je pravá. Reklama na výstavu se tak nějak nepovedla. Přitom cena Věstonické Venuše je závratná a dá pouze odhadnout:  jde o miliardu.  Soška ovšem není na prodej, je na dívání. Muzejníci ji sem  umístili během loňských prázdnin  na pár měsíců, a to v zabezpečeném boxu a pod dohledem pěti těžkooděnců.  Sošky se smějí dotýkat pouze pracovníci v ochranných rukavicích, ale velmi opatrně.

Pramatka v černé etui

Opravdová Věstonická Venuše je ale stranou zájmu. Čekali byste, že k Anthroposu putují ženy z celého světa, aby aby vzdaly poctu stařičké pramatce, která prý tenkrát měla všecko na háku a kmeni jižní Moravy vládla s půvabem sobě vlastním. Mysleli byste, že zájem o návštěvu bude ještě stokrát větší, než o královské klenoty, a věru Věstonická Venuše by si nějakou tu pompu zasloužila. Ale nic. Do Anthroposu chodí o víkendech rodiny s dětmi, ve všední den školy.  K tlačenicím, jaké bývají ve světě kolem podobně vzácných světových exponátů,  tu ale nedochází. Čekali byste, že se sem sjedou proudy návštěv z Evropy, ale není to tak.  Nejstarší keramickou sošku na světě, osamělou v černé etui pod bezpečnostním sklem, míjejí diváci celkem lhostejně, nikdo netuší, že vidí obrovský trhák.

Slavný brněnský plyšák

To k atrapě mamuta se hrnou houfy dětí. Pro úplnost dodejme, že jsou tu i opravdové mamutí kosti, další exponáty v Anthroposu se týkají dávného osídlení Moravy, nejstarší ukázky užitého umění, jako keramické nádobky, korálky, a kopie Věstonické Venuše v době, kdy je originál schovaný. V přízemí je pohled na vykopávky z nebe, nahoře historie evoluce člověka a konečně nejslavnější plyšák na Moravě – mamut v životní velikosti a pazourkové oštěpy. No, a venku před pavilonem  Kopčem, hrdina spisovatele Eduarda Štorcha z Lovců mamutů. Míří oštěpem na jelena. Za našeho dětství znalo Kopčema každé malé dítě. Jak je to teď, moc nevím. Zjistíme to, až babičky udělají doma dotazníkový průzkum. Sama jsem zvědavá na výsledek,  protože čtení knížek už není v módě.

Umění s genderovým podtextem

Odboru kultury našeho města se jaksi nepovedla propagace. Nicméně přesto výstava se pro velký úspěch prodlužuje do konce března 2023. Na vědomou návštěvu, prohlídku symbolu našich kořenů s genderovým podtextem, tedy máte ještě pár dní. Se začátkem jara se vám zalíbí park se starými kaštany, řeka, cyklostezka a kavárna vevnitř i venku pod širým nebem.  Za pavilonem je  hospůdka,  zvaná Na Střeláku a o kousek dál Riviéra a Kamenná kolonie.

Tak utíkejte, protože v aprílu už na vás bude čekat zase jen kopie. Vy tak nejstarší umělecké dílo na světě už v originále nikdy neuvidíte. Budete už zase chodit jen na mamuta. Ale i to je dobré: přece jen jde o jeden z atributů Brna, i když je „vycpanej“.

www.mzm.cz/nejstarsi-sperky-a-ozdoby-tela

Pavla Hobstová