Zeptejte se svého poslance

Deset věcí, které musíte udělat,

abyste měli koordinátora péče

Na závěr série článků o této funkci shrnujeme základní fakta: Podle názoru některých pečujících o nemocné či seniory 

by v Česku měla být v dohledné době zřízena funkce úředníka na pomoc pečujícím. Žádný poslanec se ale nestará, protože pečující nikoho nepožádali. 

Koordinátorem péče by byl městský úředník, který by pomohl či poradil pečujícím v místě bydliště, kam, jak a na jaké instituce se obracet. Například senioři jsou v rukou soukromých agentur, nedokážou se mezi nimi orientovat a utracené peníze jim pak chybí.

Tuto funkci Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zřizovat nebude, protože po ní není poptávka. 

Skupina pečujících se tedy mýlí, pokud si myslí, že městské úřady již pro takového poradce chystají židli. Proto debata o tom, co bude poradce dělat, je čistě akademická, ale zajisté není zbytečná. Většina pečujících totiž na věc nemá žádný názor. Pokud ano, tak nejednotný. Debata mezi pečujícími je proto žádoucí.

Dodržte procedurální postup 

1. Zřízení nové funkce státního úředníka by totiž nejprve musel definovat zákon. Jinými slovy – aby tato funkce mohla existovat, musíme nejprve stávající zákon změnit. 

2. To může udělat jen a pouze Parlament ČR, který bude o věci hlasovat.

3. Aby parlament vůbec hlasoval, musí mu některý z poslanců předložit návrh. 

4. To však žádný poslanec zatím neudělá, protože o to nebyl nikým požádán.  

5. Zájemci o zřízení této funkce tedy musí nejprve sesbírat fakta, důvody. Shrnout všechna pro a proti a předložit je vybranému poslanci, který se za ně bude zasazovat. 

6. Pečující musejí tohoto poslance oficiálně (neboli úředně) požádat o pomoc.  (Poslat e-mailem prospekty nikoho k ničemu nezavazuje a nelze to vůbec brát vážně.)

7. Pokud byste přesto ještě tápali v tom, jak správně postupovat kupředu, stačí si vybrat poslance, který měl ve volebním programu „sociální věci“. Zeptejte se ho, jaké kroky přesně parlamentní protokol vyžaduje. Poslanec rád poradí.

8. Budou následovat schůzky a debaty, legislativa. 

9. Doporučuji, aby se žadatelé pak ještě zajímali, jak senátor pracuje a sledovali jeho činnost: to, jak v parlamentu interpeluje a lobuje. Během procesu mu mohou pomáhat.

10. Komunikace s poslancem je obvyklá minimálně do momentu parlamentního hlasování. Pokud parlament předložený návrh odhlasuje, bude změněn zákon.

Pak už zavedení funkce nic nebrání.

Pavla Hobstová