Módní molo
jako dějiště
antické tragédie
Médeia, jedna z nejtragičtějších postav světového divadla, se objeví v Divadle na Orlí 5. června v premiéře, a to v provedení Hudební a Divadelní fakulty JAMU. První repríza se uskuteční o den později 6. června. Začátky obou večerů jsou v 19 hodin.
Proslulou antickou tragédii, kterou o vražedkyni vlastních dětí napsal Eurípidés.
Fakulty JAMU tento mimořádný projekt s podtitulem Rytmus-Pohyb-Text předvedou jako experimentální divadelní představení na módním molu.
Projekt je realizován v rámci Fondu rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti JAMU 2014.
„Fyzický pohyb a text budou tvořit vzájemný kontakt. S textem jsme pracovali tak, aby vystihoval přirozenost řeči a přitom si a ponechal si svůj obsah,“ sdělil režisér nezvyklého představení Marek Mokoš.
Medea se dočkala mnoha slavných zpracování, za nejslavnější se ale považuje Eurípidova Médeia. Hrdinka se kvůli své nenávisti, žárlivosti, z touhy po pomstě stala katem vlastních dětí. „Touha pomstít se za každou cenu, a taky naše vášně, které neznají hranice, to jsou nosná témata pro diváka všech dob,“ dodává Mokoš.
Neobvyklou divadelní scénu tvoří módní molo. Režisér a scénograf David Janošek v něm vidí antický prototyp divadla ve tvaru arény. Módní molo je metaforou vášně, středu pozornosti, identity, absurdity, pudovosti. Scénu doplňují dva výrazné symboly: Měsíc jako představa vesmíru, boha i Médeiných dětí. Druhým symbolem je popel, který vyjadřuje marnost, vyprahlou lidskou poušť i vyhořelost vztahů.
V experimentálním představení ateliéru Taneční a pohybové divadlo se v hlavní roli představí jeho vedoucí Hana Halberstadt.
Herce a tanečníky doprovodí pětičlenný orchestr a desítky různých bicích nástrojů, které tvoří hudební těleso s názvem Percussion Ensemble JAMU. Jeho uměleckým vedoucím je Martin Opršál.
Luboš Mareček, specialista pro vnější vztahy JAMU v Brně
Rezervace na reprízu 6. června v 19 hodin je možné udělat pouze skrze rezervační systém Divadla na Orlí.
Médeia
Slavná řecká tragedie Médeia popisuje příběh královské dcery, kouzelnice ale především milující manželky a matky. Médeia se na první pohled zamilovala do Iásona, válečníka, který vedl Argonauty za Zlatým rounem a pomohla mu rouno získat. Iásón si ji vzal za manželku, měli dva syny a žili v Řecku. Brzy ale Iásón znovu zatoužil po další moci a po další ženě. Aby se Medeia pomstila, zavraždila svou rivalku v lásce Glauku, a také své vlastní dva syny, aby více potrestala Iásona, jejich otce.