Dechové cvičení: Nádech, výdech, nedýchat!

S nadcházejícím jarem bychom se měli zaměřit na dechové cvičení. Jaro totiž nepotrvá dlouho a nastane potřeba ohlazovaní organismu. Pro regeneraci těla v horku, či jeho vyvedení z teplotního šoku je vhodné právě dechové cvičení, případně speciální ochlazovací dech. Je tedy na čase začít více trénovat.

Dechové cvičení je totiž nejdůležitějším prvkem jógy. Indický jogín sw. Mahešwarananda, který asi 20 let učil jógu v Česku, tvrdí, že dýchání je dokonce mnohem důležitější, než běžné cvičení ásán. Podle něj totiž západní člověk dýchá příliš povrchně, nedokonale. Pro běžný život zdravého jedince je přísun kyslíku dostatečný. Horší to bude s přibývajícím věkem a tělesnou slabostí jakéhokoliv druhu. Pak se potřeba kyslíku zvyšuje, ale člověk již není schopen tuto potřebu pokrýt, a proto může snadněji onemocnět.

Rezervy

Své plíce totiž nevyužije na 100%. Už ze základní školy víme, že v plicních hrotech zůstává takzvaný zbytkový vzduch, který se téměř nevyměňuje, ale jen tak zbůhdarma v plicních sklípcích zabírá místo. Jako bychom měli v domku nevyužité místnosti, naplněné zbytečnostmi, a přitom se mačkáme v kuchyni.

Pokud využijeme i plicní hroty, náš minutový dechový objem se zvětší, jako u trénovaných sportovců. Pokud k tomu ještě dech zpomalíme, plíce dokáží využít každé krvinky a každé částečky kyslíku.

Nejsou to rezervy, které stojí za to využít?

Ochablá bránice 

Dech západního člověka, který příliš nesportuje, je neekonomický. Navíc nevyužívá bránici, náš hlavní dýchací sval. Místo toho spíše využívá svaly v mezižebří, což je v pořádku, ale někdy se až příliš zapojují pomocné dýchací svaly na krku (tzv. scalenové) a to pak způsobuje napětí a bolest šíje a hlavy.

Pránájáma

Všem těmto chybám se dá předejít takzvaným bráničním dechem. Dechové cvičení neboli pránájáma má v józe výsadní postavení, protože dech ovlivňujeme svou vůlí. Jeho hloubku, frekvenci, případně jej můžeme i zastavit. Tím vědomě ovlivňujeme vnitřní orgány.

Dech ale neslouží jen k přinášení kyslíku:  souvisí úzce s emocemi, dechem je můžeme ovlivnit a naopak emoce mohou ovlivnit náš dech. Jóga se soustředí na to první. Smutek a rozčilení můžeme „rozdýchat“ skrze dechové cvičení . Zpívání slabiky „Óm“ navíc rozechvívá celé tělo vibracemi, a to opět ovlivňuje – uklidňuje psychiku.

Vliv na orgány a svaly 

V hrudníku při jógovém dýchání vznikají tlakové změny, které se přenášejí na vnitřní orgány, také se prokrvují svaly, které se při nádechu aktivují, při výdechu uvolňují.

Dechové cvičení změní celý tělesný rytmus: prodlužujeme jej, a to se přenáší na nervovou soustavu. Dosahujeme stavu, který je vlastní jen velmi trénovaným sportovcům: snížíme tepovou frekvenci, odolnost organismu na vnější vlivy, například na chlad. Střídání nosních dírek při dechu navíc dráždí hypotalamus a mozkovou kůru, což zase působí na psychiku, svalové napětí a funkci vnitřních orgánů.

Pavla Hobstová