Jak stařeček odvázal smrt

 

Smrt a život jsou nyní závislé na vědě a technice jako ještě nikdy dříve.   Některé z nás čeká život na hadičkách a počítačích, komunikace ve stylu Star trek.  

Psáno pro Pečuj doma

 

 

 

Smrt bez práce

Americká herečka Jane Fondová tvrdí, že 30 let navíc, které nyní dostáváme jako roky navíc,  bychom měli brát jako dar. Ale nejde jen o pozitiva.

Řešíte nudné starosti. Představte si, že  hlídáte doma dementního dědečka a přemýšlíte, kam schovat klíče, aby vám neutekl. Ani netušíte, že se zatím celosvětově ubíráme k tzv. „integrované péči“. Představte si jeden veliký „domov“, vybavený centrálou a monitorovacími systémy, tonometry, scriningem,  kamerami, integrovanými obvody, komunikačními pomůckami…  Žádná hudba budoucnosti. Takové domovy jsou již na západ od našich hranic běžné a obyčejné.

 

Přítel počítač

Stařeček zde bydlí a monitoring kontroluje na dálku úplně všechno, co senior dělá. Pokud s tím ovšem souhlasí stařeček i jeho rodina. Kamerová systém takto předejde pádům, ohňům,  domácím záplavám. A nejen to. Taky uhlídá zdravotního stav: krevní tlak, EKG, screaning. Smrt neexistuje.

Počítači vybavená centrála zvládne s nízkými náklady obsloužit klientelu hovořící až sto jazyky s minimální obsluhou. Podle MUDr. Tamary Tošnerové, ,,psychiatryně z FN Královské Vinohrady, jsou taková centra běžná například v Anglii, nebo v Německu. Zde se při péči o nemocné pomáhá technika a počítače přímo ve velkém.

 

Chci být sám

Informační technologie však nepřijdou ke slovu jen ve velkých centrech, pomáhají i v rodinách a domácnostech. Pečující nainstalují u dědečka doma kamerové systémy, mikrofony a tlačítka.  Komunikují se svým příbuzným na dálku a zajistí mu vše, co potřebuje. Počítače sladí domácímu pečovateli starost o bližního s jeho soukromým životem a kariérou.  Řekli byste, že něco tak neosobního byste doma nechtěli, protože dědovi by bylo smutno. Ale než takový odsudek vyslovíte, zeptejte se nejprve doma toho svého. Překvapivou zkušeností z Anglie je totiž fakt, že dědové chtějí mít raději doma počítač s kamerou, než „živého příbuzného“.

Informační technologie v pečovatelství jsou žádoucí i z hlediska rovných příležitostí. Když k péči o bližního přidáme techniku, přestane být pouze nepříjemnou povinností žen. Vlastně budete možná překvapeni podruhé: angličtí muži se o takovou práci rádi hlásí.

 

Co tu ještě nebylo

Starší generace se také změnila. Nejenže  žije na přístrojích, ale taky ovládá slušně techniku, přizpůsobila se novým technologiím a své pomůcky si dokáže obsluhovat. Před společností vyvstává nová otázka:  kdo tuto péči zaplatí, protože se dříve o přestárlé členy rodiny staraly ženy, a to zadarmo. Nyní muži o práci jeví zájem.

 

Sendvičový fenomén

Podle Tošnerové lidská historie nezná péči o bližního v takové kvalitě, jako je dnes. Ještě nikdy rodiny nepečovaly o svého člena tak dlouho, tolik let. Ale nejde jen o stoleté starce: přidejme k tomu další jev.  Ještě nikdy nebylo tolik žen zaměstnáno. Ještě nikdy ženy neodkládaly mateřství do 30 – 40 let. Ještě nikdy ženy nepracovaly  do tak vysokého věku, jako dnes.  Proto  vznikl tzv. sendvičový fenomén, kdy se žena stará o dítě a zároveň ještě o rodiče. Možná sendviče vystřídá dělení.

 

Revoluce dlouhověkosti

Ještě nikdy se lidé nedožívali tak vysokého věku.  A to je to nejdůležitější, co tu ještě nebylo. Společnost starců.  Medicína odkryla cesty k přežití těch nejtěžších diagnóz. Máme o to ještě vůbec zájem? Pamatujete si na pohádky, jak stařeček vyzrál na smrt tím, že ji přivázal ke stolu? Jenže se pak sám zděsil těch následků a smrt nakonec vlastnoručně sám odvázal.

 

Pavla Hobstová