Dr. Hanneli Döhner o pečujících: Bez nich by se Evropa zhroutila
Napsáno pro Pečuj doma
Evropská asociace pečovatelů prosazuje myšlenku, že lidé by měli mít právo svobodně si vybrat, jaká péče jim vyhovuje a takovou si zvolit. Politika EU by měla začlenit pečovatele do zdravotní a sociální péče a do státního hospodářství. Stát by ve vlastním zájmu měl pečujícím umožnit, aby zůstali aktivní v placeném zaměstnání a udržovali společenský život. To lze učinit jen systémem státních podpor a služeb.
Německá lékařka Dr. Hanneli Döhner, viceprezidentka Eurocarers, Hamburg, o profesionální a rodinné péči v Evropě a v Německu, zviditelňuje neformální péči na národní i evropské úrovni. Tvrdí, že kulturní společnost by si měla být více vědoma společenského a politického přínosu pečovatelů do zdravotní a sociální péče. jejich vklad do národního hospodářství jako celku je obrovský. Politikové EU by měli brát potřeby pečovatelů více vážně: měli by podporovat jejich sociální začlenění. Například pokud budeme rozvíjet pečovatelské služby, pomůže to pečujícím lidem zůstat aktivní v placeném zaměstnání. Tím si snadněji udrží společenskou prestiž.
Hanneli Döhner: Pokroky v medicíně život prodlužují, ale neulehčují.
Zranitelnost
„Poptávka po domácí péči, související s věkem, velmi rychle narůstá v celé Evropě. Přitom 80% veškeré této potřeby zabezpečí neformální pečovatelé, “ říká lékařka z Hamburku. Dodává, že role pečujících není doceněna ani společensky, ani ekonomicky, přestože mnohé jejich služby, včetně emocionální podpory, se nedají nahradit. „Pečující vykonávají obtížnou práci zdarma a ocitají se ve společenské izolaci, kde tím jsou velmi zranitelní psychicky a ekonomicky. Pokroky v medicíně jsou pozitivní, ale zároveň znamenají, že pečovatelé musí ze sebe vydávat více a více sofistikované práce,“ vysvětluje viceprezidentka. Jedním dechem dodává, že bez práce neplacených pečovatelů by se systémy formální péče v evropských zemích zhroutily. Paradoxní je, že pokroky v medicíně, které nemocným prodlužují život, péči o člověka příliš neulehčují.
Z průzkumů Eurocarers:
Hrdinka z donucení: Žena 45+
Péči o nemocné v celé EU poskytují z 80% manželé, příbuzní a přátelé. Typickým pečovatelem je žena mezi 45 a 75 roky. Jsou společensky zranitelné, protože se musely vzdát své kariéry, zaměstnání. Mnohé se ocitají na hranici chudoby.
Příjem peněz nepracujícím pečovatelům klesá téměř o polovinu, než měli před začátkem pečování (o 42%). Odhady evropských sociologů naznačují, že ekonomická hodnota neplacené neformální péče v členských státech EU činí 50% až 90% celkových nákladů na dlouholetou péči. To znamená pro společnost vysokou hodnotu.
Německo: Nemocný pečující
Například v Německu pečuje 1,7 milionů lidí a vykonají minimálně 14 hodin péče za týden. Třetina všech nemocných je ošetřena samotnými neformálními pečovateli. Ti jsou však v průměru výrazně nemocnější než běžný Němec, a to následkem zanedbávání svých potřeb. Jejich nemocnost je až o 51% vyšší, než nemocnost běžné společnosti. Další disproporcí je podle Dr. Döhner fakt, že třetina všech pečovatelů je sama nemocná. Jde o vliv dvojí zátěže. Mají potíže s koncentrací a nižší výkon v zaměstnání, přestávají únavu, napětí, přichází na ně nespavost a pocit vyhoření.
Mateřská: Dítě nebo Oma?
Pracující pečující v Německu mají nárok na 6 měsíců neplaceného volna, ale většina si jej nemůže dovolit z finančních důvodů. Podle Hanneli Döhner situaci může vyřešit jedině požadavek, který by se podobal s rodičovské dovolené.
Průzkumy ve společnosti však ukazují, že lidé nechtějí podporovat pečující o seniory tak, jako mladé rodiče. Nejčastější námitka argumentuje tím, že „Dítě je mnohem důležitější než Oma“.
Téměř 70% dotázaných nepokládá za potřebné zavádět v rodinách seniorů „in-house“ opatření.
Klouzavá penze
V posledních letech je však německá společnost (stát) přátelštější k ulehčování podmínek pro pracující seniory. Zavádí pro ně například „klouzavou“ pracovní dobu, Home Office, reintegraci, tvůrčí volno, částečný odchod do důchodu, dovolená nepřítomnost na pracovišti. Odměnou za přátelské nastavení podmínek pro seniory může být dokonalé využití zkušeností starších pracujících. Asociace EUROCARERS, přijala deset zásad, které propaguje, a které slouží k posílení pozice pečovatele.
Asociační desítka:
Zásada 1: Uznání
Pečovatelé by měli být prostřednictvím státní politiky uznáni za důležitou roli, kterou hrají ve společnosti.
Zásada 2: Sociální inkluze
Pečovatelé mají právo na společenský život.
Zásada 3: Rovnost příležitostí
Pečovatelé by měli mít rovné příležitosti ve všech oblastech života.
Zásada 4: Volba
Lidé by měli mít právo svobodně si vybrat, zda chtějí o bližního pečovat a do jaké míry. Ti, kteří potřebují péči, by měli mít právo vybrat si, koho si přejí, aby o ně pečoval.
Zásada 5: Informace
Pečovatelé by měli mít snadný přístup k informacím, poradenství, advokacii a školení
Zásada 6: Podpora
Pečovatelé potřebují finanční, praktickou a emoční podporu, ale také přístup k formální péči, která je cenově dostupná.
Princip 7: Volno
Pečovatelé by měli mít možnost vzít si volno ze zaměstnání, aby byla umožněna respitní péče.
Princip 8: Kompatibilita péče a zaměstnanosti
Pečovatelé by měli mít možnost kombinovat péči s placeným zaměstnáním. To předpokládá příznivé podmínky na trhu práce.
Zásada 9: Podpora zdraví a ochrana
Vlastní potřeba zdravotní péče pro osoby pečující by měla být uznána.
Zásada 10: Finanční zabezpečení
Systémů sociálního zabezpečení podporuje pečovatele peněžními dávkami, úrazovým pojištěním a starobním důchodem, aby se předešlo chudobě v důsledku péče.
EUROCARERS je evropská asociace, která sdružuje a zastupuje organizace neformálních pečovatelů bez ohledu na věk či zdraví osoby o kterou pečují. Působí ve všech státech EU. Chtějí, aby neplacená péče byla ceněna jako zásadní a aby měla ve společnosti patřičnou prestiž. Carers provádí výzkumy mezi pečovateli a obhajuje jejich zájmy, například zdraví, důchody, sociální zabezpečení a zaměstnanost.
Pavla Hobstová