Cvičení jógy jako klasika dneška

Jak to vlastně bylo? Kdy a kde začalo cvičení jógy? Když nahlédneme do historie, zjistíme, že jógu praktikovali Indové minimálně v už 6. tisíciletí před naším letopočtem, o tom se dozvídáme z písemných pramenů.

Na styl i na účinky jednotlivých technik přicházeli jogíni sami v hlubokých meditacích. (Pro úplnost dodejme, že jistého stupně meditativního stavu trénovaný jogín dosáhne prakticky v jakékoliv ásáně – poloze.) Že ve stavu změněného vědomí k nám přicházejí důležité informace, to už dnes zpochybňuje málokdo.

V Indii se tedy cvičení jógy provozuje v závislosti na místních podmínkách: na ulici poutají pozornost ohební fakíři, ale jak říkají samotní Indové, je to pouze tělo. Důležitější je ovládnout mysl a v tomto směru je nejhodnotnější jádro dodneška v klášterech, ášramech, které vznikaly na celém dálném východě.

 

Duše a svoboda

Cvičení jógy a předávání poznatků z učitele na žáka v Indii běželo po staletí v tichosti, bez velké pozornosti ostatního světa. V druhé polovině minulého století ale svět náhle pochopil, že fakíři na rezavých hřebech jsou pouhým hrotem ledovce. Pozornost celého světa se zamilovala do „pasivních bojovníků za svobodu“, z nichž nejznámější byl Mahatmá Gándhí, nebo Sri Aurobindo. Všichni obdivovali jejich životní styl, který upevňuje stav duše a zkameněli překvapením, které změnilo svět: to duše je nositelem toho,  čeho si Evropan váží úplně nejvíc: osobní svobody.

 

Lysebethova klasika

Během druhé poloviny minulého století byla jóga podrobena vědeckému lékařskému zkoumání. Účinky sledovaly světové lékařské univerzity nejprve v samotné Indii, brzy se přidala i Anglie a Amerika.

Evropa ztratila hodně energie debatami, jaké vzdělání má učitel jógy mít, ale nakonec se zde poslem dobrých zpráv stal Belgičan André Van Lysebeth, zakladatel Institutu jógy v Bruselu. Cvičení jógy se učil od  slavného indického lékaře a jogína Šivánandy v Rišikéši a později v dalších indických ašrámech. Jeho žlutá kniha „Jóga“ byla u nás za komunismu byla považována za klasiku, protože klasicky nebyla k dostání. přesto připravila prostředí pro české jógové hnutí pod vedením „živého Inda“, do Československa začal jezdit Swami Mahéšvaránanda, autor systému Jóga v denním životě.

 

Smějící se jóga

V posledních dvou desetiletích zažívá cvičení jógy svůj boom. Vzniká mnoho nových systémů a směrů, všechny ale vycházejí z jednoho základu. Nejnovější hity se pohybují na hranici možného: někteří odvážlivci se například zavěšují do popruhů zvaných hamaka a praktikují Aero-Jógu, jiní zase vstupují  do přetopené místnosti za Hot-Jógou.

Dámám 50+ bych ale doporučila raději tu klasiku. Zato poslední módní výstřelek, Jógu-Smíchu, by mohl provozovat úplně každý, kdyby neměla své příliš slabé místo: její stoupenci nemají žádnou výdrž.

Tolik ke cvičení jógy v Čechách: Jogín klasik by se divil i ušima.

 

 

Pavla Hobstová

Cvičení jógy jako klasika dneška
Tagged on:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..