Babička od Bělidla
Jsem právě ve věku Babičky ze Starého bělidla. Vlastně jsem ještě starší. Vždycky mne zaskočí, když si to uvědomím. Přitom kdybychom dnes Marii Magdalénu Novotnou potkali, hádali bychom jí aspoň sto let. Asi moc necvičila, ale rozhodně meditovala.
Vyprávět příběhy
Babička od Bělidla byla na odpočinku, chodila pomalu, v nabraných sukních se zástěrou a kapsářem a v šátku. Rozdávala dětem křížaly, a dospělým moudré rady, vyprávěla příběhy. Nehonila se. To byla léčba.
Myslíte, že povídání příběhů odnesl čas? Ne, opak je pravdou. Osobní vyprávění se stále nosí, jen získalo jinou formu. Dnešní babička vypráví s odstupem, užívá dějové zkratky a nešetří humorem. To aby příběh táhl.
Pokecat si
Každé léto poslouchám, jak si ženy vyprávějí mezi sebou. Během jógových kurzů u moře se ženy denně sesedají do skupinek, aby „pokecaly“. Všechny příběhy jsou jejich vlastní. Během chvilky naberou grády a řečnice zapomenou na čas.
Vzorec je věčný: Vypravěčka potřebuje najít porozumění, radu, moudrost pohled z venčí, odstup. A totéž zároveň nabízí ostatním. Stejně jako kdysi babička u Úpy.
Mít nadhled
Díky tomu vypravěčky získávají nadhled, vtip a nakonec zjistí, že i když prožívají něco výjimečného, originálního, zažily to i další ženy. Jen s jinými osobami, s jinou kulisou. To hlavní je, jak ten příběh dopadne. A tady už rozdíly jsou. Konec závisí na povaze účastníků příběhu. Shodné bývá to, že vypravěčky jsou šťastné, že jsou „z toho venku“ .
Využít čas
Babička dneška, stejně ta od Bělidla, používá jeden a tentýž lék: čas, který všechno zhojí. Rozdíl se ale najde: žena dneška vám doporučí s tím časem dobře naložit. Udělat více práce na sobě, změnu sebe sama. „Něco udělat“, nejlépe se sebou. Je to nadějnější, než měnit ty ostatní.
Efekt proměny
Jak to dopadlo?
Mrzí mne jedno: Nevím, jak dopadly ty příhody, příběhy, které jsem od žen slyšela. Součástí této „očisty“ je i fakt, že účastnice mohly probrat i rodinná tajemství, se kterými se na trh většinou nechodí. Tajemství je zaručeno, možná se už neuvidíme. Zůstane skryto, jako by jej vtáhla do sebe voda z Viktorčina splavu. Ale něco vám přece jen povím: když na internetu zahlédnu fotky z dalekých cest, myslím, že účastnice jógy u moře si vedou skvěle.
Pavla Hobstová
podobný článek:
http://vecernice50.cz/aktivni-starnuti/